Rasy

Kdo jsou Hobiti?

Hobiti jsou národ drobných stvoření sjednocený láskou ke svému domovu, klidu a dobrému jídlu. A ačkoli se mohou zprvu zdát naivní a bezbranní, rozhodně je nechcete naštvat, obzvláště když jsou ve větší skupině a připraveni chránit svůj domov. 

Hobiti žijí zpravidla v kopcích, do kterých jsou vyhloubeny nory. Tak se drží dál od úrovně povrchu, pod kterou dřímá nebezpečná Magie Podsvětí. Většina hobitů žije spokojené klidné životy se svými blízkými aniž by kdy opustila okolí svého kopce, ale obzvláště mezi mladými hobity, kteří zaslechnou vyprávění zcestovalých orků, se najdou tací, kteří svůj kopec opustí, stoupnou na cestu a nechají se strhnout nějakým úžasným dobrodružstvím.

Ať už je však hobit usedlý či zcestovalý, vždy cítí velké pouto ke svému domovu a rodině. Proto také každý hobit nosí s sebou střípek domova. Může to být klobouk po pratetě, tátova sekerka, mámina náušnice, nebo jen uschlá květina z jejich zahrádky. Ať je to, co je to, střípek domova je předmět, který opatrují jako oko v hlavě.

Hobití vztahy

Ve hře si klasický hobit bude skvěle rozumět s ostatními hobity. Dobře vychovaný hobit umí vycházet i s ostatními rasami, přestože někteří hobiti, kteří s nimi nejsou dobře obeznámeni, se v jejich přítomnosti mohou cítit lehce nesví, což zpravidla nedávají najevo. Výjimkou jsou golemové, které mají všichni hobiti ve velké lásce, snaží se s nimi být zadobře a udržují je součástí komunity.

Kdo jsou to golemové?

Golemové se na světě objevili po odchodu Prvního Lidu, život jim vdechla magie snů, a již od začátku dob fungovali jako ochránci spravedlnosti. Chránili vesnice, lesy, hory, dohlíželi na balanc v přírodě, starali se o zvířata.

Jenže časem se jejich počet ztenčil, rodí se totiž velice vzácně a v některých částech Divukraje se o nich ví jen z vyprávění. Kvůli tomu se z nich stali spíše samotáři, kteří si nejvíc váží svobody a ticha, rozprostřeni po celém Divukraji. Vždy sami rozhodnou, zda si někdo ochranu zaslouží nebo ne. Pokud si myslí, že by mohli být víc nápomocní někde jinde, zdvořile se rozloučí a vydají se na svou cestu. Pokud si golema dobře spřátelíte, může se opakovaně vracet do vaší vesnice a kontrolovat, že se daří i dalším generacím vaší rodiny.

Těla golemů mohou být složena z různých materiálů, od obyčejného kamene či dřeva, po drahé a odolné kovy. Často se stává, že materiál rozhodne osobnost daného golema - ti, kterým po těle vyčuhují kousky drahokamů, si více zakládají na svém vzhledu. Zatímco třeba dřevění golemové, jejichž těla jsou propletena složitými a odolnými systémy kořenů, se nebojí lehnout do močálu a nechat své tělo vyživit v bahenní masce.

Díky svému prastarému a magickému původu jsou odolní vůči magii Podsvětí, díky tomu se stali důležitými společníky při výpravách do dolů. 

Historie Orků

Orkové jsou mocnou rasou žijící ve vnitrozemí kontinentu, v nehostinných lesích Nekonečna a ve stínu hrozivých Hraničních hor. Jejich domov je natolik krutý, že dokázal sjednotit dokonce i tak hašteřivou a nepřátelskou rasu, jakou jsou orkové. Nejdříve z jejich smeček začaly vznikat kmeny, které se po čase promíchaly a spojily se do městských států, společenství tak početných, že se jim začalo říkat hordy. Nakonec došlo ke spojení v něco blízkého jednotnému státu - Hrdých Hord Hraničních Hor. Jedná se spíše o obchodní alianci než-li stát v pravém slova smyslu. Hordy drží pospolu jen díky výhodám z obchodu, který jim spojenectví přináší. Každá z jednotlivých hord si zachovává velkou míru nezávislosti a každá má svého vůdce, ať už se jedná o toho nejsilnějšího, nebo jen toho nejhlučnějšího Orka. Ti se účastní takzvaných hromadění hord - setkání hlav hord, kde projednávají politické a obchodní záležitosti. 

Udržet řád v zemích Hrdých Hord je největším problémem ve společnosti orků. Od přírody jsou hádaví, ambiciózní a výbušní a za existenci Hrdých Hord Hraničních Hor proběhl nespočet pokusů ovládnout zbylé hordy a ustanovit jediného vládce. Tyto rebelie ale nikdy neuspěly na dlouhou dobu, dříve či později byl vždy vítězný vládce zabit některým ze svých mocichtivých pobočníků, který byl zase zabit dalším, až se koloběh násilí znovu na nějakou dobu pozastavil znovunastolením starého systému vůdců jednotlivých hord. S každou rebelií se ale zpřísňovaly zákony, zvláště zákony týkající se násilných napadení. Až nakonec vznikly takzvané Železné zákoníky, vystavené v každém městě orků v zemích Hrdých Hord. Ty sjednotily zákony orčího společenství a s nimi přišel nový způsob trestu, který je až dosud osvědčenou odpovědí na všechny závažnější prohřešky v orčí společnosti - vyhoštění. Nikdo si totiž nepřeje zůstat sám napospas Hraničním horám či lesům Nekonečna a ani odvážní a silní orkové zde nemají velké šance na přežití.

Přestože většina orčích vyhnanců nedošla dobrého konce, našli se mezi nimi tací, kteří dokázali přežít - byli to ti nejsilnější z nejsilnějších a také většinou ti nejhorší zločinci, nejčastěji vrahové. Postupem času dosáhl trest vyhnanství v Hrdých Hordách takové popularity, že počty zocelených přeživších v rozlehlé divočině se začaly násobit. Začali se shromažďovat do stále větších skupin ještě mnohem divočejších a drsnějších, než jejich civilizované protějšky v zemích Hrdých Hord. Nakonec tato společenství rostla dost na to, aby začalo tvořit své vlastní hordy v soutěskách a průsmycích Hraničních a Měsíčních hor. A tak přišly problémy nejen před brány Noctarie, ale také k bohatým a úrodným zemím hobitů...

Jak vypadají?

Jak podoba, tak i výstroj orků může být velmi pestrá. Barva kůže orků se různí, od zelené, přes béžovou, až po červenou. Navíc milují tetování a barvy na tělo, věří, že je dělají hrozivějšími. Orkové z divokých hord bývají navlečení do prostých jednoduchých hadrů a kožešin, orkové Hrdých Hord zase mívají kvalitnější praktické oblečení a běžné jsou mezi nimi kožené zbroje a doplňky. Na svůj vzhled si velice potrpí a snaží se hrozivou vizáží vzbuzovat respekt.

Bůžkové jsou zvláštní bytosti zplozené z neopatrného nadužívání magie Země. Díky jejímu vlivu ztratili svoje někdejší proporce a vlastnosti, ale nabyli zas nových, se kterými přišly i nové schopnosti. S tímto prokletím/požehnáním se jednotlivci vyrovnávají různě, pro bůžky je však typické, že jsou velice hraví a svým způsobem zákeřní, hlavně pokud mají možnost svojí magií obalamutit nic netušící kolemjdoucí. Společenství bůžků jsou poměrně vzácná, kvůli nátuře jejich mutace si bůžkové těžko hledají partnery a bývají proto ve svém okolí jedineční, existují však výjimky. Žijí ve městech i v odlehlých horách, panují o nich různé legendy i výstražné pohádky pro děti. Ostatní se jich nebojí, ale kvůli jejich nepředvídatelnosti a pozměněnému chování je pro ně začlenění do běžné společnosti oříšek. Většinou nevycházejí dobře s Golemy, jejich „život“ je založený na síle, kterou Bůžkové často nechápají a je těžké si z nich střílet. 

Jak si vytvořit Bůžka

U bůžka je důležité si uvědomit, jakým způsobem jeho mutace vznikla. Chodíval si moc často do lesa povídat o samotě s jeleny nebo to snad byl magický výbuch u nepovedeného experimentu? Jaké vlastnosti mu vstřebaná „esence“ propůjčuje, co mu naopak znemožňuje, získal z nečeho strach? Esencí pro bůžka může být téměř cokoli, s čím by mohl interagovat pomocí magie Země - zvířata, rostliny, elementy. Inspiraci si můžete vzít z pohádkových bytostí jako: vodník, víla, satyr, lešij... fantazii se meze nekladou.

Kostým

Kostým by se měl řídit především podle zvolené esence a původu bůžka. Může okolí i vám pomoci napovědět, jak moc byla vaše postava mutací zasažena a kolik z původní bytosti uvnitř z ní zbylo. Mezi části kostýmu pro bůžka může patřit: Zvířecí části těla, bující rostliny či houby na kůži, křídla, jiné oči/uši. Pokud máte nápad na bůžka, ale nevíte si rady s kostýmem, určitě se nebojte poradit s někým z vedoucích!

Známá Společenství

Čikarí

Čikarí je veselý národ bůžků žijící v hlubokých lesích nedaleko Mešinských hobitů. Svým vzhledem připomínají přerostlé veverky. Jsou úžasní stavitelé a používají téměř výhradně dřevo. Jejich město se nachází vysoko v korunách stromů a tvoří ho stovky plošin a mostíků. Čikarí často neumí číst a psát a preferují neverbální komunikaci. Většina u sebe nosí sadu dřívek různých délek a materiálu, díky kterým mohou předat informace jasně,čistě a bez zbytečných slovních dvojsmyslů. Nejvyšší postavení v společnosti Čikaríú mají hudebníci, kteří skládají srdceryvné ódy na příběhy z celého světa. Čikarí mimo svoji osadu se nejčastěji vydávají nalézt inspiraci pro své skladby nebo přivýdělek na veselých akcích Mešinských hobitů.

Dračíci

Dračíci jsou menší stvoření, která žijí poblíž dolů a nalezišť drahých kovů, kde si vytváří společné nory, „pozemšťané“ si je najímají při expedic do podzemí. Vidí ve tmě a mají velice dobře vyvinutý čich, dokáží vyčmuchat kovy schované několik stop pod zemí. Jejich kůže je tvrdá, odolná a nejčastěji zbarvena do podoby kovu blízkého naleziště. Výskyt dračíků většinou znamená, že osada je bohatá. Dračíci neradi používají peníze, jejich velkou vášní je směnný obchod a smlouvání, své nahromaděné bohatství totiž využívají i jako zdroj potravy. Pokud se Dračíci přemnoží, má místní banka co dělat, aby se udrželo rozumný objem peněz v oběhu. Dračíkem se nejčastěji stávají Hobiti, kteří jsou chamtivý, manipulují kovy Magií a tráví moc času v podzemí.

Dryády

Dryády jsou velice mocné a nebezpečné bytosti. Jsou však vázané na určité místo odkud pramení jejich síla. Nejčastěji takovým místem bývají přírodní svatyně jako prastaré stromy nebo magické potůčky. K zrodu dryády většinou dojde při nějaké katastrofě či vraždě na území svatyně. Dryády se pak o svou svatyni starají, za její ochranu by položily život nebo zadávily srnku pokud by se pokusila utrhnout lísteček z jejich stromu. Na venek působí až svůdně, svými dary a pohostinností zamotaly hlavu nejednomu chudákovi. Na území svatyně konají velké slavnosti, především na přelomu ročních období, kdy dryády mění svůj vzhled. Při slavnostech nabízejí výborné víno a nejlahodnější ovoce, přijít často může kdokoliv kdo místu projeví respekt a přinese nějakou vlastní obětinu. Ale mějte se na pozoru, i takový tanec s dryádou se vám může stát osudným. Dryády svým vzhledem, barvou a doplňky nejvíc reflektují místo na kterém žijí, ať už je to močál, louka či skalní stěna.