Alistar, Asra, Bělix, Brut, Dex, Inka, Sal a Zlatan se opatrně plížili k Obelisku. Nyní už nebyl tak hrubý – ze všech stran jej pokrývaly neznámé runy. Cestu jim však zastoupil povědomý hobit. Po několika slovech bylo jasno, že mají společný cíl, a tak pokračovali společně.
Z Obelisku se dralo dunění, které se snažilo vštípit strach všem, kteří se k němu blížili. Kromě hrůzné stavby zde bylo prázdno, ticho, ani živáčka. Osvobození tygra dodalo Brutovi nejisté sebevědomí a chuť velet, a tak není divu, že jako ultimátní plán k zničení tohoto monumentu zla vyhrálo použití výbušnin, které vyrobili Sal s Inkou. Jednotka obklíčila Obelisk, učenci zakreslili runy a následně se všichni vzdálili, připraveni na výbuch.
Sal zažehl rozbušku pomocí plamene ve své dlani a utíkal se také schovat. Zablesklo se a ozvala se ohlušující rána. V kouři se objevila silueta postavy – byl to ten hobit. Jak popraskala a opadala další vrstva Obelisku, totéž se dělo i s hobití podobou. Pod ní se zjevila Evžénie a poté už jen jakési stvoření Podsvětí, poháněné nenávistí a mocí.
Hlasitý výbuch a závan moci přilákal i množství Abominací. Hrdinové se semkli a se zbraněmi v ruce se vydali čelit zlu. Těla Abominací se kácela k zemi pod údery mečů, holí i kopí, ale ani naši dobrodruzi se nevyhnuli zraněním. Naštěstí každý dostal od Inky a Sala léčivý lektvar, než se vydali do boje. Jak se rozpadala moc Obelisku, ukázalo se, že ani Zlatan neunikl odhalení své přeměny, byl to stejný měňavec, který obýval tábor jako Anax. Bojoval po boku Evžénie, ale brzy byl přemožen a zahnaný do kouta. Alistar se rozhodl jednou provždy skoncovat s hrou na přeměny a nemilosrdně ho sťal mečem.